Zpravodaj pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic
Číslo 2, ročník 10
Vyšlo 5.2.2012

Úklid

Prožíváme tzv. liturgické mezidobí. Za několik málo dnů bude Popeleční středa a tou začne postní doba. Někdo to bere jako fakt, někdo se na postní dobu těší, jiný se jí děsí již teď. Na rozdílný postoj máme právo, protože jsme každý jiný. Přesto se zamýšlím nad tím, proč má pro mnohé lidi postní doba nádech jakési nepříjemnosti. Důvodů bude jistě mnoho. Zahledím se však pouze na jeden.

V době před Velikonocemi (podobně v době před Vánocemi) se mluví o jakési kajícnosti, obrácení, odvrácení se od hříchu apod. Kdybychom to chtěli vyjádřit přirovnáním, asi by bylo možno říci: v postní době je třeba uklidit dům svého srdce. Takový uklízený dům nebo byt či pokojíček je přece krásný. Jenomže kolik lidí rádo uklízí? Ano jsou tací, ale přesto... Úklid není brán vždy jako ta nejlepší forma zábavy. Naopak! I když to trvá jen chvíli, než se člověk k tomu odhodlá, uběhne mnoho času.

A tak je to i s úklidem našeho srdce. Je třeba uklidit to, co souvisí s hříchem: obdiv k hříchu, příležitost k němu a nakonec hřích samotný. My to nakonec uděláme. Ale často opravdu až úplně nakonec. (Před Vánocemi byla největší fronta u zpovědnice 23. prosince!) Jednoduše uklízet je nepříjemné.

Toto ví asi většina z nás. Ale jak z toho ven. Odpověď je v podstatě naprosto jednoduchá: nedělejme nepořádek. Kdo má doma neustále pořádek, může se více radovat, slavit a v neposlední řadě vylepšovat již dobré, aby to bylo lepší. A postní doba je právě taková. Tam, kde není co uklízet, tam se může slavit, tam se dá prožívat vztah k Bohu a k druhým lidem.

Že je to nemožné? Že zhřeší každý? Ano – hřeší každý. Ale když použiji přirovnání o úklidu, je přece rozdíl setřít každodenní prach, anebo vynášet z bytu kbelíky hnoje. Pokud bude naše postní doba – a nejen ta – pouze o utírání prachu v domě našeho srdce, pak se radujme, že se již blíží.

A kdybychom přece jenom zjistili, že jsme v tom našem srdci našli i něco víc než prach, tak to prosím ukliďme zrovna. Nečekejme až na konec. I v takovém případě budeme mít krásný čas před sebou.

To přeji nám všem

Miroslav Šudoma, farář

Z kalendáře farností

Krátké zprávy

Nabízíme Youcat – katechismus nejen pro mladé (vynikající pomůcka pro každého křesťana).

Je možno zakoupit buď na faře, nebo v sakristii kostela za 120,- Kč. (Běžná cena je víc jak dvojnásobná.)

Pozvánka na setkání Farního klubu seniorů

v pondělí 6. února 2012 v 16.00 hodin ve farním sále.

Povídat si budeme o známých i méně známých poutních místech Moravy. Přijďte, těšíme se na Vás.

za Farní klub seniorů  Marie Ženatová

POZOR! POZOR!

Brzy se narodí!

Jméno: FARNÍ KARNEVAL

Příjmení: LIDSKÝ ŽIVOT

Dne: 19.2.2012

Čas narození: 14.00 hod.

Místo narození : SOKOLOVNA Boskovice

Předpokládaný čas úmrtí: 17.30 hod.

Na tuto velikou událost bychom poprosili hodné maminky, babičky… o upečení malých dobrot na stoly (stačí přinést v sobotu nebo až v neděli na faru).

Také prosíme o dary do tomboly, které doneste nejpozději do pátku 17.2. na faru. Děkujeme!

Za ty, kteří to chystají, Liduška Zvěřinová

20 let oddílu Nibowaka

V podvečer 2. února 1992 se v jedné rokli u ohně sešla parta kluků, aby si splnili svůj sen pravého dobrodružství, o kterém dosud jen snili. Odešli z již existujícího skautského oddílu Poutníků a pod vedením Marka Oujeského (Mary) založili nový skautský oddíl – 6. oddíl Nibowaka.

V současnosti je tomu už 20 let, co se tato zdánlivě malá událost stala. Mnoho věcí se změnilo, mnoho zůstalo při starém. Z malých vlčat se stali skauti, ze skautů roweři tvořící vedení, roweři se časem oženili a takhle to už bylo tolikrát, že si dneska založení oddílu nikdo z aktivních členů nepamatuje. Přesto tu oddíl Nibowaka stále je a všichni jeho členové si uvědomují důležitost právě toho okamžiku, který ovlivnil a stále ovlivňuje desítky, možná už stovky životů kluků, kteří se jednou rozhodli stát se “nibowakou”, čímž na sebe také vzali závazek v podobě oddílového hesla - Jít světem a konat dobro.

Ač se členská základna už mnohokrát obměnila, skautské i oddílové ideje zůstaly neměnné. Indiánské slovo “nibowaka” znamená “lesní moudrost” nebo také “moudrost přírody” a stát se “nibowakou”, moudrým člověkem znajícím přírodu, je cílem každého člena oddílu. Tak jako v prvních letech oddílu, i dnes tvoří oddíl pět družin – tři vlčácké (Káňata, Kamzíci a Racci s klubovnou v Knínicích) a dvě skautské (Rysi a Ostříži). Vedení tvoří rowerský kmen, jehož činnost kromě vedení oddílu doplňuje každoroční roznos betlémského světla nebo vánoční divadlo. Vyvrcholením celoroční činnosti oddílu, v podobě družinových a oddílových schůzek a výprav, je tábor, na jehož konci mohou vlčata a skauti složit slib, kde mimo jiné slibují věrnost nejvyšší Pravdě a Lásce, tedy Bohu.

Oddíl Nibowaka by dnes určitě vypadal jinak, kdyby nebylo podpory rodičů členů, farnosti, ostatních skautských oddílů a všech jeho přátel, a proto bychom tímto způsobem chtěli poděkovat všem, kteří nás za těch uplynulých 20 let jakkoli podporovali a prosíme o vytrvání v této podpoře a o modlitbu za Boží požehnání do dalších let.

Za vlčata, skauty a rowery 6. oddílu Nibowaka, Václav Klíč (Kunhút)

Z farní knihovny

Joseph Ratzinger Benedikt XVI. : JEŽÍŠ NAZARETSKÝ II.

Přesně po čtyřech letech vám nabízím druhou část tohoto teologického díla. Papež rozkrývá základ křesťanské naděje, jde mu o ústřední otázky křesťanské víry: Proč Ježíš zemřel na kříži? Je věrohodné svědectví o tom, že vstal z mrtvých? A co znamená zmrtvýchvstání?

"I když je samozřejmě možná debata o detailech, přece doufám, že mi bylo dáno přiblížit se postavě našeho Pána a že to může být nápomocno všem čtenářkám a čtenářům, kteří chtějí Ježíše potkat a věřit mu," říká v úvodu Svatý otec . Zde se také zmiňuje, že do budoucnosti zamýšlí věnovat se ještě příběhům Ježíšova dětství.

Vydalo nakladatelství Barrister & Principal v roce 2011

Připravila Marie Zvěřinová

Hodnotili jsme svoji činnost

Dnes jsme požádali o představení společenství žen, které se v naší farnosti schází pod hlavičkou UKŽ (Unie katolických žen).

Naše pobočka Unie katolických žen vznikla v srpnu 2003. Na počátku nás bylo 12. Postupně se přidávaly další ženy, v současné době je nás 34. Některé starší členky  se z důvodu nemoci našich setkání nezúčastňují, jsme však v kontaktu, podporují nás modlitbou i finančně. Máme nové členky, které se velmi snaží, takže se nám práce daří.

Vždy začátkem ledna hodnotíme naši práci za uplynulý rok a připravujeme nové akce. Díky dobrým lidem, kteří nás finančně podporují, můžeme hradit adopci dětem v Indii. Ganesh, Vinod a Namratha jsou vděční, že mohou studovat. Dopisujeme si s nimi, máme radost, že mají dobré studijní výsledky. Paní Marharetě Molnar na Ukrajině přispíváme každoročně na léky po onkologické operaci. Přispíváme nadacím - Likvidace lepry, Na počátku, Hnutí pro život, Cesta 121. Poslaly
jsme dar na záchranu kostela v Trmicích, přispíváme na misie, televizi Noe. V minulém roce jsme rozdaly téměř 50 tisíc korun. Naší radostí je spolupráce s Domovem pro seniory. Několik našich členek každé pondělí doprovází klienty do kapličky na mši svatou. Každý měsíc popřejeme s kytičkou těm, kteří slaví narozeniny. Zazpíváme si s nimi jejich oblíbené písně. V květnu k Svátku matek a  před vánočními svátky přidáme balíček s cukrovím. Zdařil se také zájezd s klienty domova
a penzionu na mši svatou do kaple sv. Václava a sv. Ludmily v Šošůvce.

Podle možností spolupracujeme s maminkami a dětmi v Domově pro matku a dítě. Před vánočními svátky jsme předaly cukroví a ovoce pro děti, pod vánočním stromem na Masarykově náměstí byla opět pokladnička, peníze zde darované jsou také použity pro toto zařízení. V srpnu byla opět zajištěna sbírka šatstva pro Diakonii Broumov, i v letošním roce ji chceme zabezpečit.

Rády se zúčastňujeme duchovních setkání v Brně u sv. Augustina, kam nás pravidelně zvou členky brněnské pobočky UKŽ. Také u nás ve spolupráci s Farním klubem seniorů zajišťujeme setkání, v postní době byl naším hostem pan kaplan
P. Petr Košulič, v adventní době nás navštívil pan farář z Protivanova P. Zdeněk Fučík.  Pravidelně pořádáme poutní zájezd na Vranov, do Křtin a Sloupu. V minulém roce se k nám přidali poutníci z farnosti Žďárná.

Snažíme se pomáhat, na co nám stačí síly. Máme uzavřenou dohodu o partnerství a vzájemné spolupráci s Jednotou Orel Boskovice. V minulých létech to byla naše pomoc při Martinských hodech, nyní společně připravujeme  “Společenské odpoledne" na sobotu 18. února v orlovně. Srdečně Vás zveme, přijďte podpořit naše úsilí o setkávání s dobrými lidmi v příjemném prostředí.

Naše motto pro činnost v letošním roce je “Víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá..." (List Jakubův, 2,17). Chceme naplňovat tato slova, pokračovat ve všem dobrém, co se nám doposud dařilo - spolupracovat s Domovem pro seniory, s Domovem pro matku a dítě, zabezpečit sbírku šatstva, uspořádat poutní zájezdy, přispívat  na adopci a potřebným, spolupracovat s Farním klubem seniorů, s Jednotou Orel a dalšími. Rády přivítáme mezi námi  ženy, které by se chtěly podílet na této činnosti, přijďte, těšíme se na Vás. 

Za pobočku UKŽ   Marie Kosatíková

Rozhovor

Dnes jsme požádali o rozhovor P. Zdeňka Fučíka, faráře z Protivanova.

Pane faráři, můžete se krátce představit, odkud pocházíte, kde jste studoval…?

Jak se jmenuji, asi nemusím psát, v titulku už je to obsaženo. Odkud pocházím? Mou rodnou hroudou je Vysočina, přesněji Českomoravská vrchovina, úplně nejpřesněji vesnička Pyšel, okres Třebíč. Mé studie? Moc toho není. Základní školu pominu, tu máme všichni. Zajímavější je to stejně až po ní. Mezi léty 1984-87 jsem se vyučil truhlářem v Letovicích. Pak jsem nastoupil do práce ve státním podniku a snažil se roztočit kola socialismu. V revolučním roce jsem odešel na vojnu. Díky listopadu jsem měl základní vojenskou službu zkrácenou, takže jsem nakonec v zeleném strávil “jen” 20 měsíců. Když jsem se vrátil domů, státní podnik se rozpadl a já jsem uvažoval, co dál. Skrze podnikání v truhlařině jsem se naopak snažil roztočit kola kapitalismu. I když jsem byl spokojen, co se týče fyzična, životní nespokojenost mě nutila přemýšlet, co dál. V těchto letech bych řekl, že nejvíc zrálo mé rozhodnutí k duchovnímu povolání. Na začátku roku 1995 jsem se rozhodl plně poslechnout hlas, který se ve mně ozýval odmalička. K prvnímu září 1995 ve svých 25ti letech jsem se rozhodl studovat a ztotožnit se s vnitřním hlasem. Otec Karel Moštěk, náš pan farář, mě poslal na BiGy do Brna. Upřímně řečeno jsem si ani nepředstavil, co všechno otec Karel spustí. Pan farář to tenkrát asi tušil, věděl, jak moc potřebuji hmatatelné důkazy Boha. Teď už mně a všem mým žehná z nebe. Ale vrátím se k BiGy. Od počátku až do maturity jsou mé studie hlubokým důkazem existence Boha. Pokud někdo nevěří v Boha, stačí se zahledět do mých středoškolských studií a zaručeně uvěří. Maturita je opravdu toho přesvědčivým důkazem. A pak už to šlo ráz na ráz. Litoměřice a Olomouc.

Jaké jsou vaše mimopracovní zájmy, koníčky, jakou literaturu preferujete?

Těch bych se našlo hodně, ale duchovní činnost je tak pestrá, že moc času nemám. Ale aby to neznělo alibisticky, pokud mám chvilku, tak paradoxně rád odpočívám u fyzické práce. Ovečky na naší farní zahradě mně nabízejí pestrou škálu pracovní činnosti. Podívejte se na náš web (www.farnostprotivanov.com) a sami uvidíte. Jinak u rodičů na Vysočině mám stále z dob mého podnikání truhlářskou dílnu, takže někdy jedu tam a pracuji. Teď dělám postýlku pro jednoho ze svých kmotřenců. Co se týče literatury, už pěkný stoh knih mám ve své kanceláři, o kterých říkám, že je musím přečíst. Nejvíce knih je tam o svatých, stávají se motivací a zároveň motorem v křesťanství. Síla ve svátostech je pak palivem v tomto motoru.

Jakou profesi byste si vybral, kdybyste nebyl knězem?

Asi bych zůstal devítiprstým truhlářem. S největší pravděpodobností bych se oženil a měl půl tuctu dětí. To znamená šest.

Kde jste působil před příchodem do Protivanova?

Sem, na nejvyšší místo na Drahanské vrchovině, jsem přišel z Osové Bítýšky. Jak jistě víte, tak tam je centrum mládežnického života v naší diecézi. A živo tam opravdu celý rok bylo.

V protivanovské farnosti jste již 3,5 roku. Jak jste spokojený s jejím fungováním?

Začátek byl pro mě zvláštní. Protivanov je totiž moje první “farářské” místo, tudíž jsem nevěděl, co mě čeká. Po těch pár letech ale můžu otevřeně říct, že tady jsem doma. “Mloví se tade po horácke, tak jako v Pešele, takže vo zvekání nemůže bét ani řeč.” Navíc se tady musím cítit doma, vždyť Fučík by jinde, než v Protivanově pastorovat nemohl. Obě dvě jména jsou od větru, ne? Dovolím si i tvrdit, že Protivanov je něžný název pro fučení! Jinak od té doby, co jsem přišel, jsme se společně pustili do velkého díla. Chceme opravit faru, která je v havarijním stavu. Co mě velmi těší je zájem nejen farníků, ale spousty lidí, kteří jsou mými příznivci a dobrodinci tohoto velkého díla. Zájem o naše farní akce je opravdu ohromující. Na náš letošní farní ples přišlo přes tři sta lidí. Na loňský farní den přišlo zhruba ještě o stovku víc. Jsem Bohu velmi vděčný, že právě v tomto obyčejném můžeme poznávat, jak nás nekonečně má rád.

Protivanovská farnost patří do boskovického děkanství. Jak jste spokojený s jeho fungováním? Co považujete za důležité ve fungování děkanství a co byste eventuelně zlepšil?

Poslední dvě otázky jsem si dovolil spojit. Na první odpovídám, že jsem v celku spokojen s propojením farnosti a děkanství. Jsem rád, že na akce, které se snažíme uspořádat společně s panem děkanem, jezdí i moji farníci. Co považuji za důležité ohledně fungování v děkanství a co bych zlepšil? Všeobecně, a to nejen v děkanství, bych toužil po tom, abychom byli všichni víc lidští. Někdy se setkávám, a to nejen v děkanství, s takovým “tvrďáctvím,” jistě to znáte, s takovou uzavřeností, neochotou. Jistě, že jsou předpisy, které musí být nebo by měly být dodržovány. Na druhou stranu ale existuje i cesta k řešení, kterou lze společně najít a pomoci problém vyřešit. A to mně chybí, vůle k řešení, jestli se to tak dá nazvat. Posledním, co bych vložil do tohoto rozhovoru, je zdánlivá maličkost. Když jsem studoval na BiGy v Brně, tak jedna puberťačka ze třídy mně napsala do penálu: “MYSLI POZITIVNĚ.” Tenkrát jsem to viděl jako úlet, dnes to ale chápu jinak. Takže tato pozitivnost mně taky chybí, a nejen v děkanství, ale v celé společnosti. Jestliže takto nepřemýšlíme, nikam se nedostaneme. Když budu myslet na to, že se do Božího království nedostanu, tak už teď to můžu zabalit! Není to tak dávno, co jsem podal žádost o dotace na opravu naší fary. Její vypracování stálo nějaké peníze. Tuto svou naději jsem sdílel s jedním spolubratrem knězem a on mně na to odpověděl, že jsem mu měl dát peníze a dopadlo by to stejně. Nakonec dotace opravdu nevyšla. Ale kdybych to nezkoušel, fara zůstane ruinou, která se nehodí k ničemu. Takže, mysleme pozitivně!! Všem vám žehnám!

Za rozhovor poděkoval Antonín Klíč

Krátké zprávy

Orel jednota Boskovice si Vás dovoluje pozvat na besedu s P. Petrem Košuličem na téma Katolická církev v USA. Beseda se bude konat v neděli 12. února od 15.00 hod. v orlovně na ulici Komenského 33.

Orel jednota Boskovice a Unie katolických žen Vás srdečně zvou na Společenské odpoledne s hudbou k tanci i poslechu, které se koná v sobotu 18. února od 14.00 hod. v orlovně. Vstupné 20,-Kč. Občerstvení zajištěno.

Zaujalo nás v KT

Jsem již dost stár na to, abych vlídně, ale důrazně říkal svým mladým studentům: Třem věcem zatím nechcete věřit, totiž že jste smrtelní, že ve třiceti budete skoro hluší a že mladá generace v době, kdy vy budete staří, se k vám bude chovat hůř, než vy se chováte k dnešním seniorům.

Vtípek pro zasmání

Američtí archeologové nalezli v Nevadské poušti v hloubce 10 m, odpovídající stáří 15 000 let, měděný drát. Z toho usoudili, že již tehdy byl v Americe zaveden telefon. Jejich ruští kolegové kopali u Moskvy v hloubce 20 m, která odpovídá stáří 30 000 let, a nenašli vůbec nic. Z toho Rusové usoudili, že již před 30 000 lety existovalo v Rusku bezdrátové spojení.

Jsou takhle dva astronauti na Měsíci. První se stále střídavě dívá na Zemi, na jejich raketu a na toho druhého astronauta. Ten druhý to nevydrží a řekne: “No na mě se nedívej, já jsem tam ty klíčky nezabouchl!”

“Tohle chytré zařízení udělá polovinu práce za vás, pane majore,” přesvědčuje strážmistr svého nadřízeného o koupi počítače. “Výborně, pořiďte mi do kanceláře rovnou dva!”

Jaký je rozdíl mezi Angličanem, Američanem a ...Čechem vystupujícími z vlaku? Američan se nerozhlíží a vyskakuje z vlaku ihned, jak zastaví. Angličan počká, až vlak zastaví, upraví se, podívá se, jestli něco nezapomněl a poté vystoupí. Čech počká, až vlak zastaví, upraví se, podívá se, jestli někdo jiný něco nezapomněl, a teprve potom vystoupí.

Policie odložila vyšetřování podvodů s vysokoškolskými diplomy. “Nebyl zjištěn žádný spáchaný zločin", konstatoval velitel okrsku plk. JUDr. Ing. Mgr. PhDr. MUDr. RNDr. Jan Novák PhD.

Soudní proces v Grónsku: "Řekněte nám, kde jste byl v noci ze 14. listopadu na 20. března?"