Zpravodaj pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic
Číslo 7,8, ročník 6
Vyšlo 29.6.2008

Společenství majetku - III.část

V minulých číslech Zpravodaje jsem hovořil o společenství majetku jako o jedné ze známek společenství života prvotní církve. Také se tu objevila stručná zpráva o daňovém zvýhodnění dárců, kteří ze svého majetku podporují církev. A dnes uvedu dvě možnosti jak zařídit, aby ten, kdo chce využít daňových slev, to skutečně dokázal.

První možnost:
Dárce vezme příslušný finanční obnos, zajde na faru za farářem a předá finance jako dar. Farář mu vydá potvrzení o přijatém daru. Toto potvrzení dá dárce buď na svou mzdovou účtárnu (pokud je zaměstnanec), nebo ho přiloží jako doklad pro snížení svého daňového zatížení, když podává své daňové přiznání.

Druhá možnost:
Dárce pošle příslušný dar na účet farnosti, kterou chce obdarovat, a to pod příslušným variabilním symbolem, aby bylo jasné, že se jedná o dar. Následně si vyžádá (nejlépe hromadně za příslušné daňové období – tedy většinou v lednu) od faráře potvrzení o daru, který byl předán bezhotovostně. Další postup je jako při daru v hotovosti (viz výše).

K tomu je třeba znát čísla účtů farností. Pro případ, že byste chtěli této možnosti využít, uvádím čísla účtů našich farností na tomto místě:

Pokud někomu vyhovuje druhý z uvedených způsobů, tak se již v minulosti osvědčilo použití trvalého příkazu k odesílání nějaké konkrétní částky tak, aby s tím člověk neměl mnoho starostí.
Tím považuji svoji odpověď na otázku "Jak finančně přispívat?" za hotovou. Všem Vám přeji pěkné prožití následujících měsíců.

Miroslav Šudoma

Z kalendáře farností

Matriky vypravují

KŘTY

SVATBY

POHŘBY

Misijní koláč - i ze zákulisí

V pátek 20. června jsme se opět jako každý rok sešly na pečení misijních koláčů. V první chvíli to vypadalo, že nám to dá pěkně zabrat, protože budeme v malém počtu, ale nakonec to vše dobře dopadlo. Začaly jsme modlitbou a hned poté jsme se pustily do práce, práce nám šla pěkně od ruky a také u toho byla dobrá zábava. Byly jsme s prací hotovy docela brzy a koláčků bylo kolem 519. Už se těšíme na příští rok.

Janča H., Bára, Zuzanka, Kristýnka, Renča, Janča, Zdeňka, Jana K. a já … Terka

A nakonec: sbírka “Misijní koláč” vynesla ve farnosti Boskovice 11 617,00 Kč.

Krátké zprávy

POZVÁNKA NA POUŤ DO BOSKOVIC – 27. 07. 2008
V neděli 27. července budeme slavit svátek patrona kostela sv. Jakuba Staršího v Boskovicích. A protože tento den je hlavně svátkem celé naší farnosti, přijměte pozvání i k přátelskému posezení na farním dvoře. Odpoledne asi od 14.30 hodin.

PĚŠÍ POUŤ NA VELEHRAD – 19. 08. 2008
V úterý 19. 8. 2008 budou přes Boskovice putovat poutníci na Velehrad – tak jako loni i předloni. V 18 hodin budou slavit mši sv. Také letos prosí o to, zda by byl někdo ochoten je ubytovat. Pokud byste tedy chtěli někoho z těch poutníků vzít na noc domů, přijděte v úterý večer na mši sv. a po ní můžete nabídnout své služby.

FARNÍ ODPOLEDNE (FARNÍ DEN) V KNÍNICÍCH U BOSKOVIC – 24. 08. 2008
Zkusíme zopakovat to, co se nám minulý rok celkem podařilo. A tak zveme všechny, kteří chtějí přijít na farní odpoledne do Knínic u Boskovic. To bude předposlední prázdninovou neděli na faře (venku – bude-li pěkné počasí). Začátek asi ve 14 hodin v kostele svátostným požehnáním.

PŘIHLÁŠKY DO NÁBOŽENSTVÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2008 - 2009
Pokud chcete, aby vaše dítě příští školní rok absolvovalo náboženskou výuku zajišťovanou farností, prosím, přihlaste ho. Přihlášky máte k dispozici ve všech kostelech. Odevzdejte je do konce prázdnin do sakristie kostela nebo na faru do Boskovic.

Z farní knihovny

Misty Bernallová: ŘEKLA ANO

Osmnáctiletá Cassie byla zavražděna v r. 1999 při masakru v jedné columbijské střední škole. Její maminka brzy nato vydala knihu, která je založena na jejích vzpomínkách, dopisech a zápiscích, které objevila po smrti dcery, a na četných rozhovorech s Cassiinými spolužáky, přáteli a známými. Knížka určitě zaujme nejen Cassiiny vrstevníky.

Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2003

Maria Calasanz Ziescheová: PŘIŠEL Z HOR

 Spisovatelka a řeholnice se tentokrát vydala do zcela nedávné minulosti. Povídka se odehrává v době pontifikátu Pavla VI. Její hrdinové jsou prostí a obyčejní venkované. Nejvíce prostoru věnuje jejich úsilí o dobro.

Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2004

Připravila Marie Zvěřinová

Rajhradský hospic ... chceme Vám být nablízku

Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa je největší hospic v České republice. Nachází se v nově postavené a moderně vybavené budově v tichém a klidném parku kláštera sester Těšitelek v Rajhradě. Jeho výhodou je výborná dostupnost v rámci celého Jihomoravského kraje včetně části kraje Vysočina. Do Rajhradu se dá pohodlně a rychle dostat autem, autobusem i vlakem.

Zařízení disponuje 50 lůžky. Pacient si může zvolit jednolůžkový nebo třílůžkový pokoj a jeho rodinní příslušníci a osoby blízké mohou využít hostinské pokoje po celou dobu hospitalizace.

Hospic sv. Josefa je na prvním místě určený onkologicky nemocným pacientům, ale v případě potřeby je otevřený všem těžce nemocným, kteří potřebují lékařskou, ošetřovatelskou a fyzioterapeutickou péči včetně ambulance. Součástí nabídky jsou rovněž odlehčovací služby pro pacienty, o které pečuje rodina v domácím prostředí a potřebují změnit terapii nebo pouze pomoci v péči, aby si sami mohli odpočinout – tento druh pomoci rodinám je omezen na 3 měsíce.

Do hospice, který počátkem roku 2009 oslaví 10 let svého působení, není těžké poslat žádost, kterou vyplňuje lékař. Příjem je možné realizovat téměř ihned následující den po schválení bez dalších průtahů.

Hospic sv. Josefa v Rajhradě je otevřený všem potřebným lidem, kterým se personál snaží být nablízku a ku pomoci. Bližší informace naleznete na internetových stránkách www.dlbsh.cz, popřípadě telefonicky na čísle 420 547 232 223.

Petra Mišingerová, DLBsH Rajhrad

Rok sv.Pavla

“Při příležitosti dvoutisícího výročí narození svatého Pavla se bude od 29. června 2008 do 29. června 2009 konat jubilejní rok věnovaný tomuto velkému apoštolovi národů. Rok svatého Pavla vyhlásil loni v římské Bazilice svatého Pavla za hradbami v předvečer slavnosti svatých Petra a Pavla Svatý otec Benedikt XVI.”

Z pastýřského listu o. biskupa Vojtěcha

Plnomocné odpustky v brněnské diecézi v Roce sv.Pavla

Na základě dekretu, který vydala Apoštolské Penitenciárie dne 10. 5. 2008 (viz následující článek), rozhoduji (dekretem čj. Ep/653/08 ze dne 3. 6. 2008) dle článku č. II dekretu Apoštolské Penitenciárie, aby  byla milost plnomocných odpustků udělována v Roce sv. Pavla v kostelech a kaplích brněnské diecéze zasvěcených sv. Pavlovi v těchto dnech:

1. o církevních slavnostech během celého Roku sv. Pavla,

2. v poutních dnech každé jednotlivé farnosti,

3. při příležitosti děkanátních poutí ke sv. Pavlu,

4. v brněnské katedrále o poutních čtvrtcích a všech nedělích.

Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle

Sborování 2008 v Boskovicích

V sobotu 7. června 2008 se v kostele sv. Jakuba v Boskovicích uskutečnila jedenáctá nesoutěžní přehlídka chrámových sborů – Sborování 2008. Pořadatelem byla Musica Sacra Brno.

Průvodním slovem provázel PhDr. Karel Cikrle.

Jedenáctého ročníku Sborování se zúčastnilo celkem šest pěveckých sborů.

Jako první vystoupil smíšený chrámový sbor z Boskovic za řízení sbormistra Jiřího Pohla. Všechny posluchače hned velmi uchvátil mariánský hymnus - Zdrávas hvězdo mořská od B. Korejse, dále skladba Chci jméno Pána chválit od J. S. Bacha i další dvě nádherné skladby.

Svatomartinský sbor Třebíč, který řídil dirigent Jaroslav Paik, také získal zasloužený potlesk.

Ekumenické sdružení chrámových sborů Jimramov – Borová pod vedením sbormistra Antonína Bradáče velmi zaujalo početným mladým složením sboru a vynikajícími flétnistkami při doprovodu skladby J. Crugera – Jak mám tě přijmout.

Komorní sbor sv. Prokopa a sv. Václava Letovice pod vedením sbormistra Karla Pecháčka přednesl mimo jiné nádherné Zpěvy z Taizé a spirituál Nobody knows.

Smíšený sbor chrámu sv. Augustina v Brně pod vedením sbormistra Víta Marečka zaujal skladbami J. S. Bacha, A. Michny a Ch. Gounoda Laudate Dominum.

Svatojánský chrámový sbor Svitávka pod vedením Tomáše Pléhy přednesl i s hudebním doprovodem Mši od J. B. Esta.

Pro všechny zpěváky byl připraven ve všech farních prostorách oběd a také byla možnost vzájemného poznání a popovídání. V odpoledních hodinách byla celá přehlídka zakončena bohoslužbou, varhanní skladbou Davida Postráneckého a na samotný závěr zazněl Žalm 150 od Zdeňka Pololáníka. Závěrečnou skladbu zazpívali všichni zpěváci, kterých bylo téměř 170, řízení tohoto velkého tělesa se ujal Ondřej Mučka, dirigent od kostela sv. Jakuba v Brně.

Všem zpěvákům, kteří nám posluchačům připravili tak nádherný duchovní zážitek, bychom chtěli ze srdce poděkovat, stejně tak všem mladým pomocníkům a nejvíce sbormistrovi hostitelské farnosti Boskovice Jiřímu Pohlovi za jejich obětavost a popřát všem mnoho dalších sil v jejich dalším vystupování a tím chválení Pána Boha – říká se, kdo zpívá – dvakrát se modlí…

M. Ženatová

Poděkování

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kdo se podíleli na zdárném průběhu letošního SBOROVÁNÍ. Zvláště skautům a skautkám za skvělou organizaci, manželům Dobešovým a jejich pomocníkům za přípravu oběda a občerstvení, zpěvákům našeho sboru za bezvadný výkon a v neposlední řadě p. farářovi za velkou obětavost při přípravách.

Jiří Pohl

28. srpna Památka sv. Augustina, biskupa a učitele církve

Augustin se narodil 13. listopadu 354 v Tagaste v Numidii (v severní Africe) jako syn pohanského otce Patricia a zbožné křesťanské matky Moniky. Byl vychován křesťansky, ale nebyl pokřtěn. Za studentských let se úplně odvrátil od křesťanské víry. Toto bloudění líčí temnými barvami ve svém známém díle “Vyznání”. Roku 372 se mu narodil nemanželský syn, dal mu jméno Adeodatus. S matkou svého dítěte se rozešel kolem roku 385. V těchto letech upadl do manicheismu (bludu, který byl velkým nebezpečím pro křesťanství). V této sektě setrval skoro devět let, imponovala mu dualistickým pojetím dobra a zla, kritikou křesťanství a odmítáním jakékoli autority ve věcech víry. Po ukončení studia rétoriky v Kartágu se nakrátko usadil v Tagaste jako učitel gramatiky, potom působil až do roku 383 jako učitel rétoriky v Kartágu. Po jednoročním pobytu v Římě přesídlil na podzim roku 384 do Milána a převzal tam úřad učitele rétoriky.

Právě v Miláně poznal biskupa Ambrože, jednoho z velkých západních církevních učitelů, poslouchal jeho kázání a nalezl jeho působením opět cestu do církve. O Velikonocích roku 387 se dal od Ambrože se svým synem Adeodatem pokřtít. Roku 388 se vrátil do Afriky a vedl v Tagaste s několika přáteli v ústraní klášterní život. Při návštěvě v Hippo na začátku roku 391 jej biskup Valerius přiměl k tomu, aby se dal vysvětit na kněze. Jako učitel katechumenů a kazatel si získal takové zásluhy, že jej Valerius roku 395 ustanovil svým koadjutorem a vysvětil jej na spolubiskupa. Roku 396 Augustin po něm nastoupil na biskupský stolec v Hippo a zůstal na něm skoro 35 let. Své biskupské sídlo proměnil v klášter s “augustiniánskou” řeholí. Ideálem tohoto způsobu života se stala apoštolská činnost a vše bylo podřízeno požadavkům pastorační služby. Augustin zemřel 28. srpna 430, když jeho biskupské město obléhali Vandalové. Jeho ostatky byly přeneseny nejprve na Sardinii a v 8. století do katedrály v severoitalské Pavii.

Augustinova osobnost a jeho historický význam jsou obrovské. Zůstalo po něm 113 spisů, 218 dopisů a více než 500 kázání. Augustin je pro nás nejlépe známým mužem křesťanského starověku. Byl především duchovním pastýřem. Svůj biskupský úřad vykonával s horlivostí, ať šlo o kázání, liturgii, nebo péči o chudé. Pro spásu svěřených duší potíral tehdejší hereze (pelagianismus, manicheismus, donatismus). Nevyhýbal se střetnutí s okolním světem, ačkoli stále vedl takřka mnišský život a stal se jedním z otců západního mnišství (odvozuje se od něho augustiniánská řehole). Vedle toho byl svrchovaně spekulativní duch a spojoval hloubku myšlení s tvůrčí silou. Svým věděním obsáhl antickou filozofii a kulturu a svým literárním dílem je zprostředkoval následujícím generacím. Je jedním z velkých tvůrců středověké západní kultury a po mnoha stránkách působí dodnes. Zůstával největší autoritou i ve středověké teologii, rovnocenného partnera našel až v Tomáši Akvinském. Je to největší antický církevní učitel Západu.

PhDr. Zdena Türková

Soutěž: Znáte světce ze Zpravodaje? (pravidla viz Zpravodaj č. 9, 2007)

Otázka č. 11: Který český král se podílel na umučení sv. Jana Nepomuckého?

Odpovědi zasílejte následujícími způsoby:

1. na e-mailovou adresu: rkfarabce@mtw.cz; 2. do poštovní schránky fary; 3. do košíku při sbírce během mše svaté. Uzávěrka odpovědí je předposlední neděli v měsíci.

Správná odpověď na otázku č. 10 z minulého Zpravodaje zní: Všechno k větší slávě Boží. Vylosovaným výhercem se stává Tomáš Švancara. Blahopřejeme!

Svatojánský sbor svým turné zakončil zpívání před prázdninami

O první červnové sobotě se zúčastnil "SBOROVÁNÍ" v kostele sv. JAKUBA v Boskovicích. Zde společně se sbory z Třebíče, Boskovic, Jimramova, Brna, Letovic a Svitávky. Byly to nesoutěžní skladby, ve kterých se každý ze sboru snažil předvést to nejlepší, co umí. Po ukončení nesoutěžních skladeb následovalo polední "ANDĚL PÁNĚ" a společný oběd, po kterém bylo individuální volno. To každý ze sboru využil k prohlídce města a jeho památek. V 15 hodin se všechny sbory sešly v kostele a byl nacvičován ŽALM 150. V 16 hodin sloužil slavnou mši svatou P. Mgr. Karel Cikrle, ředitel MUSICA SACRA. Po této mši zazpívaly všechny přítomné chrámové sbory ŽALM 150 a zakončily tak v pořadí již jedenácté setkání sborů.

SVATOJÁNSKÝ CHRÁMOVÝ SBOR pokračoval ještě dalšími vystoupeními, a to v neděli 15. června, kdy autobusem zajížděl do KNÍNIC, aby tam při mši svaté sloužené P. HEJTMÁNKEM zazpíval všechny části mše - KYRIE - GLORIA - SANCTUS - BENEDICTUS - AGNUS od skladatele J. B. ESTA. Poděkováním otce BLAŽEJE všem zpěvákům SVATOJÁNSKÉHO sboru za krásné zpěvy bylo ukončeno vystoupení v Knínicích a sbor se autobusem přepravil do CETKOVIC, kde při mši zazpíval všechny části mše od skladatele ESTA. Na závěr mše sbor ještě zazpíval skladbu od J. S. BACHA "CHCI JMÉNO PÁNA CHVÁLIT". Vřelé poděkování otce SOMMERA od oltáře za krásné zpěvy bylo adresováno jak vedoucí sboru Leontýně KORYČÁNKOVÉ a sbormistru Tomáši Pléhovi, tak všem zpěvákům včetně hudebního doprovodu na čelo i flétnu a varhaníku Miloši Krejsovi. A přestože se během mše v Cetkovicích spustil prudký déšť, nic to neubralo na pocitu dobře vykonané službě BOHU a bližním.

Takto po dobře vykonaném díle se SVATOJÁNSKÝ sbor přesunul na Vísky, kde již byl připraven chutný oběd, po kterém následovalo velmi srdečné a přátelské posezení a povídání o zpívání v uplynulém půlroce. SVATOJÁNSKÝ SBOR má ještě před prázdninami jedno vystoupení, a to je zpívání v místním kostele při oslavě svátku sv. JANA KŘTITELE, jemuž je svitávecký kostel zasvěcen. Z tohoto místa bych chtěl poděkovat celému sboru za účast při všech vystoupeních, za velké množství svého volného času věnovaného zkouškám, vedoucí sboru paní LEONTÝNĚ KORYČÁNKOVÉ za velké vypětí a zvláště také trpělivost to s námi všemi vydržeti, neutuchající elán "JÍT DO TOHO ZA VŠECH NESNÁZÍ", stejně tak velký dík sbormistru Tomáši Pléhovi a též za zaskakování panu varhaníku Jiřímu POHLOVI.

Miroslav Holík.

Poutní zájezd...

V sobotu 21. června 2008 vyjel autobus s účastníky poutního zájezdu do Slavkovic. Postupně nastupovali další poutníci v Letovicích a i v dalších obcích blanenského okresu. První zastávkou byla obec Strážek - je v okrese Žďár nad Sázavou. Zde se nás ujal P. Josef Valerián, rodák z Boskovic. Provedl nás kostelem sv. Šimona a Judy, který až r. 1662 byl zasvěcen ke cti Navštívení Panny Marie a teprve tehdy byl kostelem katolickým - je to nejdůležitější pamětihodnost obce doznívajícího gotického typu a forem s renesanční štukovou výzdobou. Stavba se zvenku opírá o 14 pilířů a má velmi památné varhany, od téže firmy jsou v českých zemích jen na Pernštejně a Karlštejně. Celá stavba je velmi dobře udržovaná, stejně jako okolní parčík a farní budovy, které využívají hlavně mladí skauti a křesťanská mládež ke svým aktivitám. Další zastávkou byl Moravec.

Farní kostel Nalezení sv. Kříže nemá zvláštní sloh a povstal z původní zámeckékaple, která se připomíná v archivech až v roce 1628. P. Josef Valerián byl vysvěcen v r. 1949, byl také dvakrát nespravedlivě odsouzen k vězení. V Československu bylo v letech 1948 - 1989 z politických důvodů k trestu odnětí svobody odsouzeno 205 486 osob. P. Valerián nejdříve působil v duchovní službě v Lanžhotě a teď už je 32 let na Moravci. Má na starosti mnoho kostelů a kaplí. Jeho píle a pracovitost, optimismus a duševní i fyzická síla v jeho věku 83 let je skutečně obdivuhodná. Je v tomto zbožném a věřícím kraji skutečným "budovatelem". Každý kostel, kaple, Boží muka, kříže - to všechno září čistotou, tak jako okolní prostory všude kolem všech církevních staveb - je to i zásluhou mnoha dobrých farníků, kteří mu nezištně vypomáhají. Po spoustě let, kdy nemohl působit v duchovní službě, ale jen v dělnických profesích, je jeho nezlomná víra, píle a odvaha, duševní svěžest a moudrost pro všechny přímo hnací silou do obyčejných všedních dní života, do kterého i nám všem dal srdečné požehnání a svůj optimismus...

Poslední zastávkou našeho zájezdu byly Slavkovice u Nového Města na Moravě. Zde byl vybudován poutní kostel Božího milosrdenství a sv. Faustýny. Myšlenka postavit zde kostel uzrála v jubilejním roce 2000. Stavební práce byly zahájeny v květnu r. 2005. Celá stavba byla financována z darů věřících z celé naší vlasti i ze zahraničí. Tento poutní kostel byl posvěcen dne 30. března 2008. Během roku zde probíhají poutě každou třetí sobotu v měsíci. Do vnitřního prostoru kostela se vejde 200 lidí, ale v okolí je velký prostor pro další a další poutníky, právě v tuto slunečnou sobotu byl celý prostor zaplněn jak dětmi a mládeží, tak i staršími účastníky bohoslužby, kterou sloužil P. Vladimír Vojtěch Zálezský ze Žďáru. Doprovázející rytmická skupina velmi podmanivě působila na tomto nevšedním a krásném prostranství nového poutního kostela, tak jako závěrečné požehnání...

Marie Ženatová

Rozhovor

První červnová neděle patřila v našem kostele slavnosti uvedení do křesťanské dospělosti, neboť otec biskup Vojtěch Cikrle uděloval svátost biřmování. Některých nově biřmovaných jsem se zeptal:

1. Z čeho jsi měl(a) největší strach před biřmováním?

2. Co ti udělalo největší radost po biřmování?

**************************************************************************

1. Největší strach jsem měla asi z toho, jestli jsem všechno udělala tak, jak jsem měla, a tak celkově - jak to všechno dopadne.

2. To jak to všechno probíhalo, že to všechno vyšlo a že jsem vůbec měla tu možnost k biřmování jít.

Marie Bartošová

1. Největší strach jsem měla z toho, že se mě pan biskup zeptá na něco, co nebudu vědět, a pak mě k biřmování nepustí.

2. Moc se mi líbilo to odpoledne na faře, za to jsem asi byla ráda nejvíc.

 Veronika Páralová

1. Bylo toho více, jako před každou událostí, kde se má sejít více lidí. Organizace, kde, co, jak, hosté, přátelé... Kam na oběd, kam po obědě, co na sebe, zda-li uniformu, nebo civil. No znáš to. Ale možná to ani tak nebyl strach nebo strachy, ale spíš tréma nebo co. No a teď ke Tvé otázce. Obával jsem se, nebo lépe řečeno, obávali jsme se, že se budu rozhodovat mezi manželkou a biskupem, mezi porodnicí a kostelem, no prostě mezi biřmováním a porodem. A nejvíce jsem přemýšlel nad tím, zda-li kablík s mikrofonem dosáhne až ke mně. Strach z očekávání.

2. Bylo toho více jako po každé události, kde.... Krásný pocit na srdíčku, vlídné úsměvy blízkých, známých a přátel kolem. Pocit, že se udála pro mě nová a nezapomenutelná událost v mém duchovním životě. Že vše dobře dopadlo a že to byla slavnost jak má být a že jsem se setkal s biskupem. A úplně tou třešničkou na dortu radosti bylo narození syna pár dní poté.

Martin Klusáček

1. Z toho, že se mě pan biskup na něco zeptá a já mu nebudu schopná odpovědět.

2. Asi nemůžu říct určitou věc, která by mně udělala největší radost, byla to pro mě celkově radostná událost.

Terezie Pohlová

1. Z otázek pana biskupa.

2. Celá neděle.

Jan Zvěřina

1. Strach jsem měla z více věcí, protože když mě čeká nějaká větší událost, tak se obávám toho, aby se to třeba vydařilo, aby se něco nepokazilo a tak... Ale strach jako takový jsem měla hlavně z toho, že se nás pan biskup bude na něco ptát. Normálně bych se tolik nebála, ale pan farář nás tím i strašil, takže jsem z toho měla menší obavy.

2. Největší radost, to nevím. Ale po mši jsem měla takovou vnitřní radost úplně ze všeho i ze sebe. Navíc nám vyšlo počasí. A ještě jsme si potom povídali s panem biskupem, tak to bylo taky takový hezký...

Kristýna Odehnalová

1. Strach jsem neměla, spíš taková nejistota, zda jsem udělala vše pro to, abych byla správně připravená pro příchod Ducha svatého a byla vnímavá k jeho hlasu.

2. Velikou radost jsem měla bezprostředně po biřmování, když jsem si opravdu uvědomila, že jsem dostala tak velké dary a že Mu opravdu patřím.

Liduška Zvěřinová

ptal se Antonín Klíč

Výlet rodin do Branné

Ve dnech 13. - 15. června strávilo boskovické farní společenství rodin víkend v Branné v Jeseníkách. Většina vyjela už ve čtvrtek odpoledne a zbytek dorazil v pátek. Přivítala nás rozlehlá budova fary, hezky opravená a vybavená, kam se 35 nových obyvatel pohodlně vešlo. Navzdory předpovědím, počasí nám přálo.

Už v pátek jsme toho využili a navštívili Mechové jezírko v přírodní rezervaci Rejvíz. Po prohlídce rašeliniště naše cesta směřovala do poutního místa Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. V kopcovitém terénu mezi lesy je už z dálky vidět bílá silueta nově postaveného kostela, kde nám bylo dopřáno slavit mši svatou.

V sobotu dopoledne jsme se vypravili vlakem do Ramzové. Zde je pro letní sezónu v provozu vlek s minikárami a jiné atrakce, což zaujalo malé i velké děti.

Po delším řádění na minikárách se část zdatných jedinců rozhodla, že zdolá vrchol Šeráku. Cestou je uchvacovaly nádherné výhledy na Jeseníky a široké okolí. Druhá skupina byla taky uchvácena, a to bobovou dráhou v Petříkově. Zde bychom chtěli poděkovat odvážnému mladému muži Honzovi Pohlovi, který místo nás, rodičů, absolvoval několikrát tuto trať s našimi ratolestmi. Po návratu na faru se zdálo, že jak děti, tak i vrcholová skupina je unavena. Děti ale ještě zvládly hru na šipkovanou a muži si zahráli fotbal.

Neděli jsme zahájili mší svatou v místním kostele. Poté jsme se jeli podívat na vojenské bunkry z doby před 2. světovou válkou.

Po obědě a nezbytném úklidu jsme vyrazili k domovu.

Díky všem za krásně prožitý víkend.

Za společenství rodin Jana Horáková a Jana Klíčová

Vyhlášení vítězů 6.soutěže pro malé, větší i nejmenší děti

Vaším úkolem bylo ztvárnit jednu z těchto slavností: slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce P. Marie.

A jak to dopadlo?

Zúčastnila se a samozřejmě také vyhrála jen jedna:

ABINKA KOLMAČKOVÁ

Cenu si může vyzvednout nejlépe ještě dnes (nebo do konce prázdnin) u pana faráře, prokáže se svým jménem a hezkým úsměvem.

Obrázek bude opět vystaven na nástěnce v kostele.

Na nástěnce po dobu prázdnin budou také pro zajímavost vystaveny některé obrázky, které byly v soutěži již od ledna.

A teď POZOR! Je tu…

… 7. PRÁZDNINOVÁ SOUTĚŽ

Určitě budeš o prázdninách s rodiči vyrážet na spoustu výletů a třeba pojedeš i někam na dovolenou. Po cestě spatříš mnoho hezkých a zajímavých kostelů, kapliček, křížů…Tvým úkolem je nás s tímto místem seznámit (aby tam mohli vyrazit i ostatní) tak, že o něm něco napíšeš, namaluješ, vyfotíš, nebo třeba i vyrobíš.

Použij pastelky, barvy, papír, dřevo, nějakou přírodninu, fotoaparát…,
zezadu napiš své jméno a věk (nebo připevni k výrobku na lístečku),
odevzdej na faru, do sakristie nebo Janě,
a to vše do 17. srpna 2008.

Na všechny výrobky zajímavých míst se moc těší Jana

Pro zasmání

Sešli se tři u nebeské brány a svatý Petr se jich ptá, co by nejraději slyšeli od svých příbuzných na pohřbu. “Já bych chtěl slyšet, že jsem byl skvělý lékař a dobrý otec rodiny.”  “Já bych chtěl slyšet, že jsem byl úžasný manžel a že jsem jako policista zachránil životy mnoha lidí.” “Já bych chtěl slyšet: Podívejte, vždyť on se hýbe!”

Přijde Lotrando na onen svět a u brány stojí svatý Petr. Lotrando kouká a vidí, že všude okolo svatého Petra jsou samé hodiny. “K čemu tolik hodin?” ptá se Lotrando. “Podívej, to nejsou hodiny, to jsou hříchoměry, třeba tady tyhle patří chalupníku Frantovi, tyto princezně Jasmíně, tamty panu králi..., no a když někdo udělá hřích, tak se ručička o kus pootočí.” Lotrando si prohlíží hříchoměry, ale stále nemůže najít svůj. “Svatý Petře, kde je můj hříchoměr?” ptá se Lotrando nesměle. “Ehm, víš, Lotrando, tvůj hříchoměr mám na stole místo větráku!”

“Může Pán Bůh onemocnět?” ptá se Pepíček tatínka. “Proč?” “Tady v novinách píšou, že si milý Pán Bůh k sobě povolal MUDr. Kováře!”

Připravila Lidka Dobrozemská