Zpravodaj pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic
Číslo 6, ročník 6
Vyšlo 1.6.2008

Společenství majetku - II.část

V minulém čísle Zpravodaje jsem se zmínil o některých skutečnostech, které se táhnou dějinami církve od jejího počátku. Mezi nimi bylo i jisté společenství majetku, na němž měli podíl ti, kteří se stali křesťany.

Nyní se chci zaměřit na to, jak využít toho, co nám umožňuje náš daňový systém. Církev obecně je v našem právním uspořádání vnímána jako nezisková organizace. Z tohoto hlediska jsou církevní právnické osoby (což je třeba farnost) osvobozeny od některých daní (např. daně darovací) a ti, kteří církvi ze svého majetku dávají nějaký dar, mohou do určité míry také určitých výhod využít.

Prakticky to znamená toto: Člověku, který platí v tomto státě daně (ta daň se vypočítává z určitého daňového základu), je umožněno odečíst si výši daru, který poskytl církvi od svého daňového základu, a to až do 10% u fyzické osoby nebo do 2% u právnické osoby (tam to už není tak zajímavé).

Když použiji fiktivní příklad, tak to vypadá asi takto: Pan Novák platí daně. Výše jeho daní je 15% z daňového základu. On daruje církvi 1000,- Kč a využije možnosti tuto částku odepsat ze základu daně. Tedy v důsledku z těchto 1000,- Kč on nebude platit 15% daně, kterou by jinak musel zaplatit. Takže to, čeho on se ze svého majetku dobrovolně vzdá ve prospěch společenství církve, již není 1000,- Kč, ale vlastně jen 850,- Kč, protože těch 150,- Kč by stejně musel tak jak tak odevzdat na daních státu. Takže on dá vlastně jen 850,- Kč a církev získá 1000,- Kč.

Samozřejmě toto daňové zvýhodnění platí pouze pro ty, kteří platí daně a postarají se o to, aby v jejich daňovém přiznání (to dělají buď sami, nebo jim to dělá účetní zaměstnavatele) tento dar byl uveden.

A zde je ten “zakopaný pes”. Většina z nás totiž přispívá na potřeby života církve při nedělních kostelních sbírkách. Takový dar je anonymní a nelze určit, kolik kdo daroval. V důsledku tedy není možno, aby někdo za svůj dar při nedělní sbírce požadoval odpočet ze základu daně. Proto, aby to tak mohl udělat, je třeba zvolit jinou formu daru. O těchto jiných formách budu psát příště.

Miroslav Šudoma

Kniha "Hrstka vzpomínek"

V kostelech našich farností máte od dnešní neděle k dispozici knihu rodáka z našeho kraje P. Aloise Krchňáka “Hrstka vzpomínek.” Toto vydání knihy je určeno na podporu stavby duchovního centra v Brně – Lesné. Pokud máte o knihu zájem, vezměte si ji a k úhradě použijte složenku uvnitř knihy. V doslovu k druhému vydání si můžete přečíst více.

Z kalendáře farností

07. 06. - Sborování v Boskovicích

22. 06. - Pouť ve Svitávce

29. 06. - Vychází další číslo Zpravodaje 07- 08/08

27. 07. - Pouť v Boskovicích a v Šebetově

10. 08. - Pouť ve Lhotě Rapotině

17. 08. - Pouť ve Vratíkově

24. 08. - Farní den v Knínicích u Boskovic

31. 08. - Hody ve Vážanech

07. 09. - Vychází další číslo Zpravodaje 09/08

28. 09. - Farní den v Boskovicích

05. 10. - Vychází další číslo Zpravodaje 10/08

12. 10. - Drakiáda v Boskovicích

Matriky vypravují

KŘTY

Markéta Marie Švancarová z Benešova u Boskovic - 11. 05. 2008.

Petr Ševčík z Knínic u Boskovic - 18. 05. 2008.

Karolína Anežka Dvořáková z Vážan - 18. 05. 2008.

POHŘBY

Blažena Sedláková z Knínic u Boskovic *1923 - 09. 05. 2008.

Rudolf Čapek z Boskovic *1924 - 07. 05. 2008.

Karel Šafránek z Boskovic *1928 - 15. 05. 2008.

Alois Vondál z Boskovic *1937 - 15. 05. 2008.

Jarmila Skalníková ze Sasiny *1932 - 19. 05. 2008.

Fotky z květnových poutí na webu

V měsíci květnu jsme z naší farnosti putovali do Křtin a do Sloupu.

Fotky z těchto poutí a z dalších akcí, které přímo či nepřímo souvisí se životem farnosti, jsou k nahlédnutí na http://petrnecas.rajce.idnes.cz/, popřípadě http://picasaweb.google.cz/petrnecas2407.

Jsou zde k nahlédnutí další alba. Věřím tomu, že i v budoucnu bude možné tímhle způsobem aktuálně prezentovat podobné materiály na farním webu a spolupodílet se na podobě těchto stránek.

Petr Nečas

V sobotu 7. června bude v Boskovicích opět

Sborování

Nesoutěžní přehlídka chrámových sborů z brněnské diecéze.

Přehlídka sborů začne v 10.00 hod. dopoledne a potrvá asi do 12.00 hod.

Misijní koláč

Děvčata z farnosti Boskovice i letos připraví v akci Misijní koláč sladkou dobrotu.

Nabídnou nám ji v neděli 22. 6. 2008 po každé mši svaté. Vy máte možnost malým příspěvkem pomoci salesiánskému dílu v Bulharsku,

kde pracuje P. Petr Cvrkal.

Z farní knihovny

Vojtěch Cikrle: Eucharistie

Náš pan biskup Vojtěch v této útlé knížce svědčí o svém vztahu k Ježíši Kristu v eucharistii a zve nás k rozjímání a prohloubení i našeho života. Sílu slova umocňují fotografie.

Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2007

Z dříve vydaných knih otce biskupa si můžete půjčit: “….aby mohlo vyrůst něco krásnějšího”, “Ne já, ale ty” – krátká zamyšlení vybraná z textů jeho homilií a úvah.

Paolo Wagner: Tati, kde bydlí Bůh ?

Autor je novinář a učitel náboženství, žijící s rodinou v Mnichově. Kniha je určena rodičům s dětmi od osmi let. Obsahuje hovory o víře, které spolu vedou otec a jeho desetiletá dcera Lenka. Lenka dává tatínkovi celkem 25 otázek a ten na ně pravdivě a prostě odpovídá. Knížka může být dobrou pomůckou pro rodiče, mnohé děti si ji však rády přečtou samy.

Vydalo nakladatelství Portál v roce 1995

Připravila Marie Zvěřinová

ZPRAVODAJSTVÍ VATIKÁNSKÉHO TELEVIZNÍHO CENTRA OCTAVA DIES

Každý týden můžete sledovat zhruba půlhodinové obrazové zpravodajství z nejdůležitějších událostí týkajících se církve, Vatikánu a Svatého otce s názvem Octava dies. Zpravodajství připravuje Vatikánské televizní centrum, českou verzi zpracovává TV Noe (je financována z darů diváků TV Noe).

Mimo odvysílání v nedělní premiéře je pořad Octava dies umístěn i do archivu na <http://www.TV-MIS.cz>, kde je možno ho přehrát nebo stáhnout do počítače kdykoliv, a to v různé kvalitě dle rychlosti internetového připojení. Nové vydání pořadu bývá do archivu zařazeno v průběhu neděle, nejpozději v pondělí. Reagujeme tak na přání z řad kněží, aby tento hodnotný pořad byl k dispozici dostupný kdykoliv, a to i zpětně, nejen v době vysílacích časů na TV Noe.

Pořad napomáhá porozumění, čím církev žije, a spojuje nás se světovou církví.

Pavel Zahradníček, koordinátor křesťanské internetové televize www.TV-MIS.cz

Pomozte potřebným

Unie katolických žen v Boskovicích pořádá sbírku šatstva, lůžkovin, ručníků, záclon, utěrek, látek, peří, péřových a vatových přikrývek, polštářů, dek, spacích pytlů, hraček, školních potřeb a čistících prostředků pro DIAKONII BROUMOV.

Sbírka se bude konat ve dnech 23. – 25. června 2008 v době od 15 do 17 hod. ve farním dvoře u kostela sv. Jakuba (Masarykovo nám. 20, Boskovice). Prosíme o dodržení doby předání a zabalení darovaných věcí do krabic nebo pevných pytlů. Prosíme také o malý příspěvek na dopravu.

Všem dárcům děkuje UKŽ pobočka Boskovice.

Marie Kosatíková

Vyhlášení vítězů 5. Soutěže pro malé, větší i nejmenší děti

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZŮ 5. SOUTĚŽE PRO MALÉ, VĚTŠÍ I NEJMENŠÍ DĚTI

Vaším úkolem bylo nějak ztvárnit Seslání Ducha svatého… A jak to dopadlo?

Vyhráli všichni, kteří se zúčastnili.

ABINKA KOLMAČKOVÁ

ALŽBĚTKA KUBÍNOVÁ

KÁJA KUBÍN

MILOSLÁVEK ŠMERAL

MARUŠKA KRYŠTOFOVÁ

MAGDALÉNKA KRYŠTOFOVÁ

ONDRÁŠEK KRYŠTOF

Cenu si můžete vyzvednout do konce měsíce června u pana faráře, prokážete se svým jménem a hezkým úsměvem.

Všechny obrázky jsou stále k vidění na stejném místě v kostele.

A teď už …

… ŠESTÁ SOUTĚŽ

V pátek jsme slavili slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a v sobotu Neposkvrněného Srdce P. Marie. Pokus se nějak ztvárnit jednu z těchto slavností (můžeš i obě dvě):

- použij pastelky, barvy, papír, dřevo, nějakou přírodninu;

- zezadu napiš své jméno a věk (nebo připevni k výrobku na lístečku);

- odevzdej na faru, do sakristie nebo Janě;

- a to vše do 15. června 2008.

Na všechny výrobky se moc těší Jana Přibylová ml.

12.června sv.Lva III., papeže

Ačkoli byl Lev III. jen průměrná osobnost nevalné pověsti, podílel se na vytváření dějin jako papež, který korunoval císaře Karla Velikého, nejmocnějšího a nejslavnějšího panovníka středověku, za něhož Francká říše dosáhla největšího rozkvětu nejen územního, ale i kulturního. Období vlády Karla Velikého vešlo do dějin jako tzv. karolinská renesance.

Lev se narodil v 8. století v Římě, kde také před svou papežskou volbou působil jako kněz v kostele sv. Zuzany. Roku 795 došlo k první změně pontifikátu po začlenění dobyté Langobardské říše do říše Francké. Po počátečním jednomyslném zvolení se proti Lvovi v Římě pozdvihla silná opozice. Když se francký král Karel Veliký o volbě dověděl, napsal novému papeži: “Přidržujte se pevně svatých zákonů a pečlivě dodržujte zásady Otců … ať Vaše světlo září nad lidmi!” Slova budí dojem, že Karel Veliký znal veškeré nářky, které se týkaly osoby nového Petrova nástupce.

Pokud šlo o výkon obou mocí, zdůrazňoval Karel: “Naším úkolem je bránit s Boží pomocí a se zbraní v ruce svatou církev Kristovu navenek všude proti vpádům pohanů a pustošení nevěřících, uvnitř ji pak upevňovat poznáním pravé víry. Vaším úkolem, Svatý otče, pak je povznášet po vzoru Mojžíšově chudáky k modlitbě a pomoci tím našemu vojsku, aby s Vaším orodováním a s Božím velením a zárukou křesťanský lid za každého času vítězil nad jeho nepřáteli a velebil tak jméno našeho Pána Ježíše Krista po celém světě.” Těmito slovy dal Karel zřejmě najevo, že se cítí být králem i nejvyšším knězem zároveň.

Politický program Karla Velikého byl však v rozporu s papežovými plány, tak jak je dal znázornit na mozaice v lateránském paláci: Svatý Petr mu odevzdává pallium na znamení duchovního úřadu, zatímco Karel přijímá praporec města Říma.

Při procesí roku 799 byl Lev v Římě přepaden, do krve zbit a vykázán do Erasmova kláštera. Podařilo se mu však uprchnout a dostat se ke Karlovi do vestfálského Paderbornu. Karel se rozhodl dát celý případ zevrubně vyšetřit; poslal papeže s bezpečným doprovodem zpět a osobně se roku 800 odebral do Říma na synodu. Její účastníci dospěli k závěru, že apoštolskou stolici a “náměstka Božího na zemi” smí soudit pouze Bůh. Na jejich žádost učinil papež 23. prosince na konferenci sv. Petra přísežné prohlášení, jímž se “očistil” od kolujících pomluv.

V první vánoční svátek roku 800 pak papež korunoval Karla na císaře a složil mu hold. Tato korunovace patří bezpochyby k nejokázalejším činům celého středověku, neboť papež se jí do budoucna stával “tvůrcem císařů”. Lev tak také podal důkaz, že velké činy si vždy nežádají velkých mužů. Lev III. zemřel 12. 6. 816 v Římě a byl pochován v dómě sv. Petra. Papež Klement X. ho svatořečil v roce 1673.

PhDr. Zdena Türková

Soutěž: Znáte světce ze Zpravodaje? (pravidla viz Zpravodaj č. 9, 2007)

Otázka č. 10

Jak zní heslo sv. Ignáce, které se stalo i heslem jezuitského řádu?

Odpovědi zasílejte následujícími způsoby: 1) na e-mailovou adresu: rkfarabce@mtw.cz, 2) do poštovní schránky fary, 3) do košíku při sbírce během mše svaté. Uzávěrka odpovědí je předposlední neděli v měsíci.

Správná odpověď na otázku č. 9 z minulého Zpravodaje zní: sv. František Xaverský. Vylosovaným výhercem se stává Květoslava Cvrkalová. Blahopřejeme!

Rozhovor

“Sevřel jsi mě zezadu i zepředu,
svou dlaň jsi položil na mě.”
Žalm 139

Možná, že vás také napadlo, když jste sledovali křest dospělého katechumena, zda-li on či ona vydrží na cestě, na kterou právě vykročil, a neztratí se. Na to, jak zvládla tento úsek své cesty, jsem se zeptal Evy Jakubů, která v dubnu oslavila desetileté výročí svého křtu v našem kostele.

Vzpomínáš si na den svého křtu?

Byla jsem pokřtěna 11. dubna 1998 a vnímám to radostně a vděčně jako první den svého nového života.

Jak jsi tu chvíli prožívala?

Radovala jsem se z toho, že jsem “konečně doma” a že to je navždy. Také jsem si uvědomovala, že všechno, co jsem v životě zkazila, je pryč, je smyto, jsem čistě bílá a stojím na začátku. Bůh “všechno tvoří nové”.

Některé události v našem životě jsme schopni vidět ve správném světle až s odstupem času. Jak ty se díváš na toto své rozhodnutí s desetiletým odstupem?

To nebylo mé rozhodnutí. Já to vnímám jako Boží rozhodnutí a moji odpověď na Jeho volání. Bůh se chce nechat najít, a tak na člověka volá. A my jsme neklidní, protože slyšíme hlas - v přírodě, v mateřské lásce, ve všech krásách života, a nevíme, kdo mluví. Až pak najednou… Po deseti letech se dívám na toto Boží rozhodnutí dát se poznat s ještě větší vděčností a ještě větším úžasem.

Kdo nebo co tě nejvíce ovlivnilo ve tvém rozhodnutí?

Ona je to spíš taková krásná mozaika, protože těch okamžiků je moc. Mnoho lidí, mnoho setkání, mnoho Božích doteků, mnoho oslovení. Nedá se to všechno popsat. Vzpomínám si na jedno z doby, kdy jsem v Brně vedla skautskou družinku. Často jsem doprovázela domů jednu světlušku a ona mi se zaujetím vyprávěla příběhy z Bible. Mluvila s přesvědčením a s dětskou samozřejmostí a to mě přimělo s úctou poslouchat. Moje malá katechetka, bylo jí asi tak devět, mě jako první seznámila s tím, kdo je Bůh, a také s tím, jak se žije ve věřící rodině. Později jsem Pána hledala na místech, kde se najít nedá. A ještě později jsem jednou přišla do kostela sv. Tomáše, stoupla jsem si úplně dozadu a řekla: “Pane, ti katolíci říkají, že když tady svítí červené světýlko, tak tady jsi. Takže když tady jsi, tak Tě prosím, abys mi dal cestu.” No a tak mi ji dal.

Kdo ti pomáhal a připravoval tě ke křtu?

Při mém hledání mi pomáhal jeden můj kamarád, jistý Pavel Jakubů˘. Snažil se odpovědět na všechny mé otázky a nikdy se jim nesmál. Ke křtu mě připravovala paní katechetka Marie Zvěřinová. Bylo to moc hezké: chodila jsem, i s Pavlem, na přípravu do jejich rodiny, kolem kroužily všechny, tenkrát o jedenáct let mladší, děti, ty nejmladší nejvíc zajímal dobrotami obložený stůl… Zkrátka pohoda v kruhu rodinném. Zdá se, že oboustranná a oboustranně obohacující, protože z toho vyrostlo naše přátelství. Jsem za to moc vděčná.

Koho sis vybrala za svou křestní patronku a proč?

Vybrala jsem si sv. Terezii z Lisieux. Žádný náhodný výběr - protože jsem tehdy svaté neznala, dlouho dopředu jsem prosila Boha, aby mě seznámil s někým, kdo bude pro moje srdce “tak akorát”. Na sv. Terezii je mi blízká její velká důvěra v Boha a také dětská smělost, s jakou k němu přichází. Líbí se mi, že od začátku toužila po svatosti, že si přála nebe, protože přesně k tomu nás Bůh zve. A Terezie dobře vytušila, že celé Boží srdce si nezískáme záslužnými skutky, ale prostou dětskou láskou a oddaností.

Po chvílích prvního nadšení a okouzlení přicházejí i dny všední a možná i krize. Jak ty jsi tímto procházela?

Nadšenecké období u mě proběhlo asi už před křtem. Když jsem byla pokřtěna, tak to už byla doba toho všedního života. Jsem Bohu vděčná, že mě vede po cestě důvěry. A to je i odpověď na ty krize. Jsou různá těžká období, kdy Pána nevidíme, nevnímáme jeho ruku ve svém životě a nevíme, kudy dál. Myslím, že takovouto krizí, někdo říká “krizí víry”, se nedá projít jinak než vírou, přesněji vytrvalostí ve víře. S důvěrou a nadějí, že když se k Bohu volá, tak On odpoví.

Každý první pátek v měsíci si připravuješ program pro adoraci. Proč ses rozhodla pro tuto službu?

Především je to z vnitřní potřeby srdce – mám chuť to dělat. Mám chuť se takto setkávat s Pánem a mám chuť nějak přispět k chodu farnosti. Ale nejsem na to sama – já připravuji texty, pak jsou tu ti, kdo čtou čtení, ti, kdo zpívají (a mě to s nimi moc baví), Duch svatý snad taky občas přijde˘.
Myslím, že adorace je věc dobrá a potřebná, je pro každého osobním setkáním s živým Bohem. My jsme tam jen moderátoři.

Můžeš se s námi na závěr podělit o to, co ti dělá stále po deseti letech radost?

Mám stále radost z Pána a ze společenství církve. Vždycky si říkám, že k sobě patříme daleko víc, než si připouštíme. Je hezké, že Pán nám dává na cestu ty druhé, že si přeje, abychom k němu nešli sami, ale ve společenství. Být spolu je velké bohatství. Líbilo se mi jedno vyprávění, kdy se církev přirovnává k lodi. Ta loď pluje po rozbouřeném moři dnešního světa, je stařičká a má na sobě spoustu šrámů. Trochu do ní teče a vrže v ní ledacos. My můžeme být buď těmi, co vzdychají, že s “tímhle” daleko nedoplujeme, nebo těmi, co ze vší síly z lodi vylévají vodu a snaží se ji opravit zevnitř. A Pán slíbil, že ona stále popluje a doveze nás do věčného života.

Děkuji za rozhovor.

ptal se Antonín Klíč

Upozornění

V kostele v Boskovicích bude vyvěšena nástěnka, kde bude možné nabídnout k prodeji, výměně, popřípadě darování různé věci. Inzeráty bude přijímat pan farář.

Pro zasmání

- Mladý potomek vévodského rodu se pokouší stát se námořním důstojníkem. Při jedné plavbě dostane za úkol vypočítat na širém oceánu polohu lodi. Když odevzdá svůj výpočet zkoušejícímu, obrátí se korvetní kapitán ke skupině aspirantů a řekne: "Smekněte, pánové!" Všichni hned uposlechnou, ale přece jen se dívají na kapitána tázavě. Ten jim svůj rozkaz vzápětí vysvětlí: "Podle výpočtů tohoto pána totiž právě proplouváme westminsterskou katedrálou."

- Přišel syn za otcem a zeptal se, zdali by teď, když je mu osmnáct, nemohl dostat auto. Otec se zamyslel a řekl: "Když budeš více číst bibli a ostříháš si vlasy, tak je to možné." Syn tedy slíbil, ale druhý den přišel znova.
"Tati, před chvílí jsem četl bibli a tam se píše, že Ježíš měl taky dlouhé vlasy."
"Jo, a proto taky všude chodil pěšky..."

- Potkají se dva rybáři. “Včera jsem v rybníku za vesnicí chytil štiku, která měla třicet centimetrů,” povídá první. “To nic není. Já chytil na řece sumce, který …” “Nechej mě domluvit!” oboří se ten první. “Třicet centimetrů mezi očima.”

- Muž kope za domem dvě studny. Jde kolem soused a ptá se, na co mu budou dvě studny. “No přece jedna na studenou a druhá na teplou vodu.”

- Tetička má dva synovce – Tomáše a Petra. Tvrdí, že nemá nervy na to, aby snesla oba. Proto zve k sobě na prázdniny vždy jen jednoho. Když přijel Petr, zeptala se ho: “Jak jste se dohodli, kdo z vás pojede?” “Losovali jsme a já jsem prohrál.”

HÁDANKY

Proč nemůže jezdit prase na kole? (Nemá palec, aby mohlo zvonit.)

Jaké kolo u auta se v zatáčce netočí? (Rezerva.)

Co bylo 6. 12. 1972? (Mikuláš.)

Kolik “9” je od čísla “1 - 100”? (Dvacet.)

Lékař ti předepíše tři tablety. Máš je užívat po 1 hodině. Jak dlouho je budeš užívat? (Jednu hodinu.)

Kolik kol má auto? (Pět.)

Šla jedna husa za druhou. Kolik jich šlo? (Tři.)

Na dvou rukách je 10 prstů. Kolik prstů je na deseti rukách? (Padesát.)

Kolikrát můžeš číslo “1” odečítat od “25”? (Jednou.)

Dva otcové a dva synové zastřelili celkem tři zajíce. Každý z nich si vzal jednoho. Jak to? (Syn – otec – děda.)

Čím počíná svět, čím smrt a čím obojí končí? (Počínají “S” a končí “T”.)

Kam nejvíce ptáků létá? (Za zobákem.)

Připravila Lidka Dobrozemská